Shrnutí posledních dlouhých let aneb nakouknutí do blízké minulosti předešlého týdne.

6. února 2009 v 20:17 | Péťa |  Pro něco za nic
Z 3.2. 2009 před naším letopočtem:

Zase mě postihla ta nebezpečná a podivná veselá nálada :) Chtěla jsem napsat, to co jsem chtěla napsat již dávno, ale z důvodů zaneprázděnosti (nicnedělání) jsem se k tomu nedokopala. Ne, tentokrát to nebude "...a za každou větou píšeme tři tečky...", ale opravdu plnohodnotný článek. I když jak tak koukám, nic slavného to asi nebude, protože z minulého týdne si toho už moc nepamatuju... Veselá nálada mě pomalu opouští při pomyšlení na ten nepořádek, který budu muset uklidit. Ale nikdo neumí zamaskovat hromadu oblečení na židli tak jako já - uplácat z toho všeho oblečení kouli, překrýt jí teplákama a nakonec zastrčit celou tu oblečením obleženou (obloženou) židli ke stolu aby to vypadalo, že je řádně uklizeno. To už se ale naštěstí neděje. Teď už uklízíme oblečení pouze, ale opravdu pouze do skříně.

Shrnutí pátku 30. ledna.

Vyjeli jsme si na hory. Škrt. Na kopec. Když jsme dojeli na místo, s obdivem jsme obdivovali výšku a dráhu sjezdovky a předem počítali, jaký výkon a sílu budeme muset vykonávat při sjezdu a výjezdu kopce, počítáme-li s odporovými silami větru. Nazuly sme lyžáky i lyže, povytáhly ponožky a nasadily rukavice. Kaky a Já. Ještě to chtělo válečný pokřik a bylo by to dokonalé :) Když se nám nohoře povedlo vylézt z vleku, vjely jsme na sjezdovku. Chvíle váhání při pohledu šířku sjezdovky a mrňata proletující kolem nás.
...ještě že umím lyžovat..
...
Kolem jedné hodiny jsme vyrazili di Jílového na oběd. Restaurace na náměstí, oběd zpříjemňoval spící kocour na židli vedle mě. Chvíli jsme do něj šťouchaly, jestli opravdu spí, ukázalo se, že to chlupáč opravdu zalomil :)
...
Vrátili jsme se na sjezdovku a byli jsme tam ještě do čtyř hodin.

Sobota 31. ledna.

Jsme doma. Plánovali jsme další výjezd na kopec, akorát chybička se vloudila a nejedeme nikam. Leda tak ke školce na boby, ale po dosud nezmíněné nehodě se boby dneška nedožily. I když stejně, kdo by chtěl jezdit po mírně nakoněné rovince mezi tříletými prcky. Já ne.

Neděle 1. února.

Hurá k babičce, dědovi, tetě a strejdovi, sestřenici, bratrancovi...
Kdo nemá co dělat tak ať jde ven. Ale co venku. Tak fajn, napad sníh, budem krosit svahy. Oprava: Sáňkovat. Sáňkovat?? Sáňky sou přece pro mimina. Ale teď věřte, fakt že nejsou :) Vytáhli jsme sáňky s protrženým sedákem, dvoje boby a vylezli sme na svah za vesnicí. Bohužel, chtěli jsme sjíždět sousedovic sklep na brambory, ale situaci zkomplikovalo zaparkovaný auto. První jízda proběhla hladce, vleže a pozadu. Nikoho ale nenapadlo, že dole je cesta rozrytá od traktorů a že vyryté brázdy zimou ztuhly, takže se tam vytvořily hrboly, které vedly k lehkým naraženinám nejednoho zadku. Po chvíli už byla jízda ve stoje na bobech nudná, tak sme uplácali skokánek, který byl skoro 30 cm vysoký (možná přehánim). Tak jsme to vyzkoušeli a pravda je, že jednou to stačilo. Kaky to završila jízdou na sáňkách, kterým skokánek rozřízla na tři části.
Ještě sme vlezli na rybník, který byl naštěstí celý zamrznutý, takže dalo chodit i veprostřed rybníka (prý veprostřed rypníka... kde já ty vepře beru..). Tam jsme taky nakonec nebruslili na bruslích ale na těch sáňkách...

Hotovo, článek na několik týdnů dopředu už je hotový. Další bude zase až někdy na podzim jak tak to vidim..
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Bublajzna Bublajzna | Web | 11. února 2009 v 22:55 | Reagovat

No vida, já si letos ani nezasáňkovala :( A proč nejdeš na malířák?

2 Bublajzna Bublajzna | Web | 11. února 2009 v 22:56 | Reagovat

Já tam teda asi taky nepůjdu, potřebuju si zabalit a dát dopořádku kroj společně se stezkou.

3 Bublajzna Bublajzna | Web | 11. února 2009 v 22:56 | Reagovat

...a jinýma blbostma :)

4 já | 12. února 2009 v 21:12 | Reagovat

protože zejtra píšem písemku z matiky

:(

5 Bublajzna Bublajzna | Web | 16. února 2009 v 17:23 | Reagovat

Aha, jako nějakou větší? Tak to potěší, protože pamatuješ jak jsem ti říkala, že matika je u nás zatim lehká, docela jsem to zakřikla, páč teď jsme začali s výrokama a už se pomalu ztrácim... Když ono to dává smysl i když to smysl nedává. Prostě blbost, musím se to naučit nazpamět, jinak to totiž nejde.

O hodině jsme dělali pár úloh z přijímaček na vš, tam je na jednu úlohu přibližně minuta. Než já jsem rozlouskla, co chtěl básník tím "Pes, který štěká, nekouše" říct, uplynuly dva dny :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
_________________________________________________

Zanechte tu po soběnějakou stopu... prostě
jako heslo tam napište NE a je to.
_________________________________________________

...ne, to není blázinec.
Jen pár zjevení tu
vypouští do ovzduší
své myšlenky, které
by jen tak někomu do
očí neřekly...
"Čokobléto hamyňamy"
_________________________________________________

Neobyčejně obyčejné fórum
_________________________________________________